Itálie se psem: Casey a Daki poradí, kam do Dolomit

Obsah článku:

• Se psem do Itálie: Základní podmínky
• Den 1. a 2.: Cesta a první výšlap na Secedu
• Den 3.: The Yak Place a nejlepší kobliha v horách
• Den 4.: Passo Sella, přesun do kempu a odpočinek
• Den 5.: Lago di Sorapis – Nádhera, která dá zabrat
• Den 6. a 7.: Odpočinek a prázdné Cinque Torri
• Den 8.: Lago di Landro a večerní Tre Cime bez davů
• Den 9.: Cesta domů a zastávka v Rakousku
• Co si psí slečny sbalily do Itálie s sebou?
• Když vyrážíte do Itálie se psem, bude se vám hodit taky:
• Výbavu do hor pro vás i vašeho psího parťáka poladíme na míru

Kdo nebyl se psem v Dolomitech, jako by nebyl! Ohromující skalní masivy, azurová jezera, skvělé jídlo a nádherná příroda dělají z italských Alp naprosto snovou destinaci pro dovolenou (nejen) se psem. A protože máme v MushGO týmu skvělé psí cestovatelky Casey a Daki s paničkou Áďou, pořádně jsme je vyzpovídaly, aby vám daly zaručené tipy, kam se psem do Dolomit. A že toho za devítidenní putování viděly z Dolomit opravdu hodně.

TIP: Pokud jste milovníky dobré kávy a neodpustíte si ji ani během dovolené, stáhněte si aplikaci European Coffee Trip, ve které najdete fakt nepřeberné množství tipů na super kavárny v okolí.

Dovolenou jsme odstartovali 12hodinovou cestou z Brna na naše první ubytování v Mazzinu (ano, je dog friendly). Hned druhý den jsme vyrazili na slavnou Secedu. Vstávali jsme už kolem sedmé, abychom stihli lanovku v 8:30. Takže jsme před půl devátou dorazili na parkoviště k lanovce Col Raiser. Tuhle jednodušší cestu jsme zvolili, abychom psy (a sebe) hned první den neodpálili. 

Důležité info k lanovkám: Lístky doporučuji koupit předem online, ušetří to čas, protože jen naskenujete QR kod a můžete do lanovky. Měli jsme 4 psy, všem jsme poctivě zaplatili lístek a nikdo neměl problém. Psi by měli mít náhubek, ale protože jsme měli kabinku sami pro sebe, sundali jsme jim je. 

Od lanovky jsme se vydali s mírným stoupáním směrem na Secedu. Byla to pohodová cesta, ale čím blíž jsme byli vrcholu, tím víc houstly davy. Přímo nahoru totiž vede další lanovka (za neuvěřitelných 80 €!), kterou jsme zavrhli, ale spousta turistů ne. 

Nahoře na Secedě se ještě platí vstup 5 €. Snažili jsme se to obejít zespoda přes kopec, ale zjistili jsme, že už zpoplatnili i tuhle okliku, takže jsme se jen prošli navíc a pětieurovku stejně zaplatili. Výhledy tam byly opravdu dechberoucí, ale atmosféru trochu kazilo to, že tam s námi byla asi půlka obyvatel Evropy. S tím, ale holt musí člověk počítat.

TIP pro příště: Přivstat si a vyškrábat se na kopec dřív, než se rozjedou lanovky. Bude to mít mnohem větší kouzlo! A rozhodně se pro ten zážitek bez lidí musíme na Secedu vrátit.

Tento výlet původně vůbec nebyl v plánu. Z Campitello di Fassa jsme vyjeli moderní a poměrně levnou lanovkou na Col Rodela. Tady vysoko v italských horách dělají populární čerstvé koblihy, které zaplavily internet. Takže bylo jasné, že jim taky neodoláme.

A teda musím uznat, že to byla ta nejdražší, ale jednoznačně nejlepší kobliha mého života! Následovala pohodová procházka k chatě Rifugio Sandro Pertini (tady jsme odpočívali hezky po italsku na místních lehátkách) a pak sešup dolů k autu po černě značené trase. Za celou cestu dolů jsme nepotkali ani nohu. Kolena sice chvílemi plakala, ale za ten absolutní klid stál za to.

Čekal nás přesun do kempu Alla Baita. Vstávali jsme extrémně brzy, abychom po cestě stihli východ slunce na Passo Sella – nádhera, navíc jsme stihli ujet černé bouřce, která se hnala za námi. 

Do kempu jsme dorazili schválně už na devátou ranní. Kemp totiž nepřijímá rezervace, takže musíte číhat v době ranního check-outu, kdy lidé odjíždí, abyste ulovili místo. Odpoledne už visela cedule, že je plno. 

Zbytek dne jsme relaxovali u Lago di Misurina a utráceli v božím krámku se suvenýry (3 magnetky na rodinné lednice a kšiltovka to jistí!).

Parkovali jsme v 8 ráno pod Passo Tre Croci. Trasa začala nevinně lesem a pak se změnila v ostré kamení (ano, psí botičky jsme měli s sebou). Věděli jsme, že cesta bude náročnější, koukali jsme i na několik videí a byli jsme rozhodnutí, že pokud to dál s pejsky nepůjde, tak se prostě otočíme. Rozhodně tady psy na volno nepouštějte, i kdyby poslouchali na slovo. Cestička k Lago di Sorapis totiž vede hned vedle přímých srázů. My jsme měli holky celou dobu připnuté na sedácích, abychom měli volné ruce. Cestou vás čekají i kovové schody, kde jsme holky nosili. 

Daki je ještě štěně a Casey už není nejmladší, takže jsme jim ulevovali a poponášeli je i v nejprudších kopcích. Těsně před jezerem jsou kluzké kameny – pokud je mokro, tenhle výlet se psem spíš vynechte, protože by to fakt mohlo být o život. Výhledy ale byly neskutečné a za tu dřinu to fakt stálo.

Počasí vyšlo na výlet opět topově, ale po návratu do kempu začal totální liják, takže jsme se jen najedli, zahráli jsme si pár her v dodávce a šli jsme spát.

Šestý den moje psí holky dospávaly v kempu a sbíraly síly. A odpoledne mi pomáhaly jako psí modelky u focení pro MushGO.

Sedmý den jsme v 7 ráno vyrazili směr Passo Falzarego. Parkování je tu zdarma, ale míst je málo, my chytli jedno z posledních v 8 ráno. Šli jsme přes jezírko Lago de Limedes, přes rozcestí Forcella Averau a po černém značení do chaty Rifugio Scoiattoli. Tam jsem si dali celá parta hezky po italsku krátkou siestu s kávičkou, bagetkou a zákusky. Docela nás překvapilo, že tady tolik lidí nebylo, přitom přímo k chatě vede lanovka.

Ale cílem dnešního dne byl majestátní Cinque Torri (5 úžasných skalních věží). 

Po cestě dolů jsme se trochu zabloudili a šli jinou cestou, než jsme měli naplánované, protože jsme nekoukali do mapy.cz. Pokud jste zvyklí na dokonalé české turistické značky, v Itálii narazíte. Značení je tam dost bídné a sejít z cesty je snazší, než si myslíte. 

Dopoledne klidná procházka u Lago di Landro (krásné, ale není tak profláknuté jako jiná jezera, takže tady moc lidí nepotkáte). Neparkovali jsme přímo u jezera, ale trochu dál na Drei Zinnen Bick a k jezeru jsme došli přes rozkošný lesík.

Odpoledne přišel hřeb dovolené – Tre Cime. Počítejte s tím, že parkování na Tre Cime si musíte zablokovat i několik dní dopředu! My kupovali 3 dny předem a už tam moc míst teda nezbývalo. 

TIP: Osobně moc doporučuju si zarezervovat vjezd na parkoviště na 17:00 a později. Přestanou tam jezdit autobusy, zmizí davy, světlo je měkčí a vy si to užijete jen s hrstkou nadšenců. Obešli jsme celé Tre Cime včetně vyhlídky nad chatou Dreizinnenhütte. Původně jsme chtěli i na Cadini di Musurina, ale bohužel jsme ji nestihli. Aspoň vím, kam se musíme vrátit, protože to je místo, které je na mém bucket listu už dlouho.

Ráno nás už čekalo jen balení, odjezd, tradiční mekáč za odměnu (taky to tak máte? 😅 ).

A cestou přes Rakousko jsme si ještě na protáhnutí nohou vyběhli na naše milované sedlo Seewiesen. 

Musím říct, že nám na naši Itálii se psem vyšlo fakt super počasí. Trochu jsme čekali, že nám bude celé dny pršet a nic. Doufám, že příště nám to vyjde zrovna tak a každému, kdo se chystá do Dolomit se psem, přeju stejné počasí. 

Alpy – italské i rakouské – chyby neodpouští. Tady je přehled, co Casey a Daki braly s sebou:

• Psí lékárnička jako základ každého výletu: Obvazy, gázy, Alaptid na odřeniny, desinfekce, botičky pro psy na ostré kameny, Rescue Sling (záchranné nosítko, kdyby se holkám něco stalo) a Enterozoo gel na zažívací problémky.
• Výbava podle aktivity: Na běžné venčení měly holky krátké psí postroje Non-stop Line 5.0 a flexi vodítka (pro větší volnost v místech, kde je nemůžeme pustit). Na horské výlety pak měly turistické postroje (Casey Non-stop Rush, Daki Rock Long).
• Volné ruce pro páníčky: Páníčci měli sedáky CaniX a CaniX PRO. K tomu lehoučké amortizační vodítko Lumac Terra XS (je super, že se vůbec neválí po zemi a nemotá se pod nohy).
• Oblečky a pláštěnky pro psy: Do hor vzaly pláštěnky Non-stop Trekking a pláštěnku Non-stop Fjord. Na chladné noci v dodávce pak zahřály vlněné psí svetry Non-stop Merino wool jacket.
• Energie a hydratace: Brali jsme s sebou především dost čisté vody a masové vývary pro psy od Marpu a od Bohemia pet food pro zavodnění psů. Energii na treku holky doplňovaly Pemmikanem.
• Krmení: Holky jely na Marpu. Konkrétně na psích granulích Marp (Grass Field a Slim&Fit) doplněných o maso ve skle. A samozřejmě nesměl chybět pamlskovník plný psích pamlsků!

Každý pes má jiný tvar hrudníku a každý páníček jinou postavu. Barevně sladěný turistický postroj je k ničemu, když vašemu psovi nesedí, dře ho v podpaží nebo mu při výšlapech do prudkých kopců omezuje volný pohyb lopatek. A to samé platí pro váš sedák. Hory a náročný terén prostě nedobře zvolenou výbavu neodpouští.

Proto v MushGO tohle všechno ladíme na míru.

Poradíme v Brně, na MushGO Tour i online 

Nejlepší je, když se za námi i se psem zastavíte osobně na naší provozovně v Brně, nebo se potkáme někde po republice na jedné ze zastávek MushGO Tour.

V rámci osobního zkoušení si psa osaháme, vyzkoušíme vícero variant a hned v praxi vidíme, co vám oběma nejlépe funguje. Vedeme spolu dialog a hledáme, co by nejvíce vyhovovalo vašim cestovatelským plánům i preferencím vašeho psího parťáka.

Máte to k nám daleko? Zvládneme to i na dálku! Stačí využít náš online Konzultační balíček a padnoucí výbavu na vaše další (nejen italská) dobrodružství vybereme společně i přes internet.